Včelařská konference

Byla zde v příspěvku poznámka, že 20% vzorků zaslaných do soutěže nevyhovělo obsahem vody. Soutěže jsem se také zúčastnil a myslím, že jsem dopadl velmi dobře. Zajímalo by mne kompletní vyhodnocení vzorků (anonymní). Nebylo by možné toto vyhodnocení umístit v "download" konference nebo nějakým jiným způsobem zveřejnit? Otázka asi pro přítele Lněničku nebo někoho z redakce Včelařství?

Klidné zimování
Pavel Benda

Přátelé, opakuji prosbu:
nebude běkdo ochoten natočit na video přednášku významného včelařského vědeckého pracovníka Ing.Přidala v úterý 16.prosince v 18 hodin na téma Práce se včelami na jaře. Vytvářím databázi videozáznamů včelařských akcí a tento den nebudu moci na přednášku přijet.
Děkuji předem Honza
Můj kontakt: jan.jindra/=/centrum.cz nebo mobil 608 98 32 97

Vazeni priatelia,
preco stale niekdo miesa hovno s makom. Chcete s toho urobit obchod zo zmiesanym tovarom. Koho to dnes zaujima. Dalej spajate nespojitelne, boha s narodnym frontom. Napiste radsej ako lepsie celit chorobam vcelieho plodu a pod.
Michal Senican
____________________________________________________________
Udělejte radost svým blízkým i sobě. Vánoční katalog Braun přináší tisíce inspirací na vánoční dárky. Vyslovte přání a Braun Vám ho splní!
http://seznam.hit.gemius.pl/hitredir/id=9X6rUA0WEAtM7sEWuY3lr/=/m7/id=9X6rUA0WEAtM7sEWuY3lr/=/m7/url=http://vanoce.novinky.cz/braun/index.php

Pouze jednou,v roce 1985 strana jmenovala :
Zdenka Dobíška,dr.Miloslava Peroutku CSc,Vlastimila Sobotu,ing.Josefa Mandíka,/Vojtěch Sojka???/za kandidáty do ústředního výboru.

Zato my,můžeme se těšit každý den z jejích postů,7300krát.
Kandidáti prověřeni Národní frontou a Komunistickou stranou jsou v nejvyšší složce čSV dnes nenahraditelní.
Jsou prostě nejlepší,lepší než kdokoliv z nás.

Sláva Bohu na výsostech a pokoj lidem dobré vůle

>Proboha hlavně neberte výroky našeho p. Peroutky jako radu >nejlepší.

To nás máš za takový tupce, že bychom se FÚ vymlouvali na to, co někdo řekl nebo napsal? O jakém účetnictví a 10 letech tu meleš? Skoro nikdo (100? 200?) z těch 50000 včelařů si ho pro FÚ nevede. Myslím že to kromě tebe tady každý pochopil.
:-(

Proboha hlavně neberte výroky našeho p. Peroutky jako radu nejlepší.Podání daňového přiznání má nějaké regule a to že někdo řekne příjem ze včelstva je min. 500,- nemusí ho podávat do 40 včelstev jsou předvolební mázy medem kolem h... .Účetnictví se musí uchovávat 10 let.Co bude za pár let si dovedu vzhledem k členství v EU představit a vidím živě pány z FÚ jak vybírají penále za neznalost zákona.

:-)))

> Medu budou v EU pouze 2 druhy: nektarový a medovicový - hranice je
vodivost
> 8 mikroSiemens.

Spravny udaj je 80 mS.m-1 ! Stav v nove Vyhlasce c 76/2003 je poplatny
soucasnemu redukcionismu. Vyhlaska 374/1977 byla nohem presnejsi, protoze
nepopirala existenci smisenych medu, ktere ted podle nove Vyhlasky budou
rovnomerne rozdeleny do kvetovych a medovicovych medu. Konzumenti, kteri
budou si chtit koupit kvetovy med, tak klidne koupi med smiseny. Bohuzel,
ale trendy jsou spise rozdily stirat, nez je vystihovat. Navic zmizely i
parametry pro pylovou analyzu, jako nastroje pro stanoveni typu medu, jeho
druhu a geografickeho puvodu, coz rovnez znesnadnuje spravne hodnoceni medu.

Mozna, ze v norme Cesky med by takove parametry mohly byt ponechany! Tedy,
ponechat vsechyn tri typy medu a jakou soucast zkouseni medu ponechat i
vyznam analyzy pylove. Dosud je v norme cesky med jen podminka, ze
medovicove medy museji byt pravotocive pred i po inverzi, coz je dobre, ale
pak smisene medy nad 80 ms/m a s levotocivym vysledkem v navaznosti na Vyhl.
76/2003 spadnou do kvetovych medu - to pak bude teprve chaos ... Moza, ze
neni treba vse prejimat slepe z predpisu EU!

Antonin Pridal

Kdo tam nebyl, je zase zdravý, nemusel 3 hodiny mrznout v nevytopeném sále restaurace Na křižovatce v Břehách. Chtěl bych znát % účastníků, co to odleží s chřipkou. Já to šel odpoledne rychle rozběhat s aerosolem mezi včely. Inhalace acetonu dělá divy.

Jsou to dále jen některé zajímavé (pro mě) momenty s minikomentáři.
-------------------------
P má 37 včelstev s 20-30 kg/vč. za rok (Kutná Hora-Benešov).
Letos na jaře měl taky větší úhyny.

Krize včelařství je v celé Evropě, u nás je relativně nejmenší (Jak jinak s tak dobrým vedením :-)). EU se proto snaží včelaře silně podporovat. Poslední zima znamenala velké úhyny všude v Evropě (2 mil. v Rusku), nejen kvůli cementovému medu, ale včely většinou nebyly dlouhověké (chybělo tukové tělísko) a neví se proč.

U nás jsou pro včelaře nejmenší náklady na léčení, v Maďarsku znamená léčení 1 včelstva cenu 4 kg medu.

V soutěži o med roku bylo 20% vzorků s více jak 20% vody. Včelaři nedokáží vyrobit vyzrálý med. Při průběžném vytáčení během snůšky se do medu dostává sladina.

Podpora - dotace od MZe bude i příští rok zase asi 150 Kč, dotované léky byly letos už podle vzoru v EU.
V EU byla podpora 15 milionů Euro. Rozpočítává se podle počtu včelstev na jednotlivé země.

Ve Francii je prý 1/3 medu nastavovaného hydrolyzáty cukru. u nás se to nedaří dokázat.(??přístroje? :-( ). Ta zpráva CZPI o znečištěných medech antibiotiky atd. vyvolala rozruch i v parlamentu a byly uloženy MZE opatření aby se to neopakovalo. U nás distributoři míchají med z Číny atd. s naším medem. Objevené spory moru pak svádějí na med z našich včelstev "zamořeným" medem. Někde tady prodával včelař med, který přímo morem smrděl a přišlo se tak oklikou na ohnisko.

Medu budou v EU pouze 2 druhy: nektarový a medovicový - hranice je vodivost 8 mikroSiemens.

Okresy stále zůstávají, zanikly jen okresní úřady.
Plzeňský kraj se například "baví" jen s jednotlivými OV ćsv. V jiném krají to je zas jinak. (:-( Já taky nechápu proč by se měl jeden okres starat o sousední, leda při nutné koordinaci řešení nemocí, ale to se ty dotyčné okresy vždy dohodnou).

Mor ve včelstvu se projeví až za 2-3 roky po napadení úhynem po zimě. Táhnoucí se vlákno z buńky je jen u čerstvé napadené larvy, po čase to vyschne (příškvar).
V jednom příškvaru je až 5 miliard spor paenibacilus larvae larvae. (na přeloučsku je totiž mor aktuální problém :-( ).

Za obnovené včelstvo po zimních úhynech se dostane asi 1400 Kč, i ti co na jaře nic nehlásili (kvůli (zásluhou?) neorganizovaným včelařům - rovnoprávnost) pokud si sehnali 1 svědka. Bylo nahlášeno asi 100 000 úhynů, a o 50 000 je nižší stav včelstev. (70 mil. Kč děleno 50000 = 1400).

Dotace léčiv by měla být jen pro organizované včelaře, ostatní (2000 neorg. včelařů) by měli platit na recept od veteriny plnou cenu za dobírku z Dolu. ZO není povinna léčit neorganizovaným včely, neboli těm by to v extrémním případě měli léčit veterináři za úplatu.
(už to vidím, jak si neorganizovaní sami kupují léky a platí za léčení :-))

Eman

Nové soubor:
===========

Evidence členů ZO:
Program pro evidenci členů ZO. Po kliknutí se objeví stránka autora
programu, kde je možné stáhnout jak samotný program, tak řadu textů a
doplňků.
http://vcelarskenoviny.wz.cz/download.php?soubor=4

Tisk žádostí o dotace:
Program vytáhne ze ZOE databázi včelařů a po doplnění o počty obnovených
včelstev vytiskne sestavu formulářů "Seznam včelařů žádajících o dotaci na
obnovená včelastva" řazenou po obvodech (každý obvod na jeden list) nebo
abecedně. Vyžaduje RunTime soubor.
http://vcelarskenoviny.wz.cz/download.php?soubor=5

RunTime:
Potřebný RunTime pro běh programu pro tisk žádostí o dotace.
http://vcelarskenoviny.wz.cz/download.php?soubor=6


S pozdravem
redakce

Ptal jsem se Peroutky na výklad toho co znamená 500.-Kč výnosu včelstva a on mi potvrdil, že jednoznačeně to znamená možnost chovat 40 včelstev a nemuset kvůli tomu podávat daňové přiznání, bez ohledu na přijímané dotace (ty jsou jaksi zahrnuty v těch 500 kč). Já si to vysvětluji dále tak, že pokud se ale daň.příznání podává, pak se musí zahrnout všechny prokazatelné příjmy, samozřejmě včetně dotací.

Na moji připomínku k jeho odpovědi tomu "vrahovi" Mockovi co vymetl 30 včelstev na sníh mi vysvětlil, že to je Mocka věc a s tím si může dělat co chce. Jako když si chovatel prasat udělá zabijačku. Z hlediska morálního to jako včelař ale odsuzuje. Dotace na ta včelstva s "týkaly opylování" v uplynulém roce. Asi jsem se zbytečně vzrušoval.

Jinak mluvil pěkně a uváděl zajímavá čísla a fakta. To je ale na jiné téma, kdyby byl zájem, mám pár poznámek.
Eman

Dr. Farrar z USA, podle něhož jsme nízkonástavkové včelaření kdysi zkoušeli, ponechával otevřené očko v nejvyšším nástavku a velmi silně redukované česno (na 2 cm) ve dně. (Měli tam však velmi tvrdé zimy)
Já ponechávám otevřené očko v předposledním nástavku počítáno zdola a část česna ve dnu o šířce asi 12 cm. Horní nástavek ponechávám bez očka, aby tam včelstva uložila maximum zásob a v případě, že z nějakých důvodů zeslábnou, aby měla kam uhnout. Na jaře otevírám očka ve spodních nástavcích, jamile včelstvo začne sílit z líhnoucího se plodu a zejména, když jedno očko nestačí přílivu pylu a nektaru. Přes léto jsou tři v nástavcích u dna a hlavní česno, nebo podle situace široké dno a očka jen v prvním nebo i druhém nástavku. V suchém povětří na Mendlově včelíně jsem měl včelstvo též jen s dolním česnem 4 x 35 cm.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

Názor.
1 - instinkt včelám velí umístiti místo posledního plodu a sediště zimního
chumáče u česna, v místě, kde je přívod vzduchu.
2 - instinkt včelám velí umístiti místo posledního plodu a sediště zimního
chumáče tak, aby zásoby byly nad včelstvem nebo vedle včelstva, ne pod ním.
Otevřením všech oček byly tyto instinkty v rozporu, převládl buď jeden nebo
druhý.
U těch, co sedí úplně nahoře, budou muset stačit zásoby, co jsou vedle
včelstva. Pochybuji, že v zimě za minusových teplot půjdou včely za zásobami
dolů. U těch, co sedí dole, budou zásoby dostupné za předpokladu, že chumáč
není od zásob oddělen větší souvislou plochou prázdných rámků. Takovou
plochu plástů bez zásob zimní chumáč v zimě za minusových teplot není
schopen překonat.
Situace se změní, jakmile včely začnou plodovat, oteplí se a uvnitř úlu se
aspoň přes poledne zvýší teplota nad zhruba 10 st C. Taková teplota stačí na
to, aby včely začaly přenášet zásoby k místu sediště a k plodu.

Myslím, že hlavně kvůli správnému umístění zimního chumáče by při krmení v
srpnu a hlavně v září neměly být otevřené všechny dostupné otvory. V
nejhořejším nadstavku bych očko zavřel, v druhém odshora otevřel naplno, u
něho by se měl zimní chumáč správně usadit a z ostatních otvorů nechal
otevřené jen ty, kde jsou zalétané létavky a to jen na velikost pár včel.
Otázka je, jak se bude projevovat zasíťované dno.
Ostatně, když použiju "univerzální argument" - v dutém stromě byl obvykle
taky jen jediný otvor.
Kromě toho letos bylo dost riskantní nechat takhle otevřená všechna očka,
teplé počasí bylo dlouho po nakrmení do října a tím pádem bylo i velké
nebezpečí loupeže. Nedivil bych se, kdyby u včelstva, co sedí nahoře byla
více než polovina zásob vyloupena a včely sedí na zbytku, tudíž zákonitě
nahoře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel benda" <pavel_benda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 12, 2003 8:20 PM
Subject: Které očko otevřené na zimu?


> Zajímal by mě váš názor na otevřená očka v jednotlivých nástavcích. Letos
> jsem zazimoval část včelstev ve třech nízkých nástavcích (39x17) a
ponechal
> otevřená očka ve všech nástavcích. Zakrmeno cca 22 kg + zbytky medu v
> plástech. U jednoho včelstva se mi stalo, že i přes množství zásob si
> včelstvo utvořilo chumáč těsně pod strůpkem. Ostatní v prvním až druhém
> nástavku. Je možné, že to způsobilo otevřené očko ve vrchním nástavku?
> Jednotliví autoři technologií se na uzavírání oček na zimu rozcházejí.
> Otevřená očka - všechna, pouze druhé od shora atd.
> S přáním klidného zimování
> Pavel Benda

V posledních dnech dostáváme na adresu casopis/=/n-vcelari.cz velké množství fotografií do fotosoutěže a někdy nestíháme včas mailbox vyprázdnit. Proto se Vám v uplynulých dnech mohlo stát, že se Vaše pošta vracela jako nedoručitelná. Za tuto situaci se omlouvám.

Zároveň si dovoluji požádat soutěžící, kteří posílají digitální fotografie o celkové velikosti souborů 2 MB a více, aby je poslali vypálené na CD na adresu
MODERNÍ VČELAŘ
P.O.BOX 11
691 03 Rakvice

Upozorňuji také, že uzávěrka pro příjem soutěžních fotografií byla prodloužena o 2 dny, tedy do 17.12.2003 včetně.

V. Protivínský

> Pekne, ale podla uvedeneho prikladu v navode na meranie buniek mi
> vychadza rozmer bunky 5,1 mm a nie 5,6.

preklep je uz srovnanej

\vov

Přátelé,
nebude běkdo ochoten natočit na video přednášku Ing. Přidala v úterý 16. prosince v 18 hodin na téma Práce se včelami na jaře. Vytvářím databázi videozáznamů včelařských akcí a tento den nebudu moci na přednášku přijet.
Děkuji předem Honza
Můj kontakt: jan.jindra/=/centrum.cz nebo mobil 608 98 32 97

Zajímal by mě váš názor na otevřená očka v jednotlivých nástavcích. Letos jsem zazimoval část včelstev ve třech nízkých nástavcích (39x17) a ponechal otevřená očka ve všech nástavcích. Zakrmeno cca 22 kg + zbytky medu v plástech. U jednoho včelstva se mi stalo, že i přes množství zásob si včelstvo utvořilo chumáč těsně pod strůpkem. Ostatní v prvním až druhém nástavku. Je možné, že to způsobilo otevřené očko ve vrchním nástavku?
Jednotliví autoři technologií se na uzavírání oček na zimu rozcházejí. Otevřená očka - všechna, pouze druhé od shora atd.
S přáním klidného zimování
Pavel Benda

Naše dotace jsou tak zvané "neinvestiční" a ty podléhají zdanění.
(Investiční dotace by patrně nepodléhaly).
A teoreticky není jedno, na co je včelař použije - vždyť už v podmínkách pro
jejich získání je stanoveno, na jaká včelstva se poskytují (síla, vysoká
pravděpodobnost úspěšného vyzimování). Prakticky si ale včelař může koupit
co chce, protože to, na co jsou určeny už koupil před tím (například cukr).
S pozdravem
Petr Lokvenc
lokvenc.petr/=/volny.cz

----- Original Message -----
From: "Raska Josef" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 12, 2003 10:12 AM
Subject: prijem,zisk,dane


> Janu Cervenkovi-dotace je nedanovy prijem,ktery se do zisku nezapocitava a
> je pouze veci vcelare na co ji vyuzije.Pokladni doklad,.ktery obdrzel pri
> nakupu cukru da samozrejme do nakladu v ucetnictvi,pokud uvadi v prijmech
> trzby za med.
>
>

Takového poradce bych nechtěl mít. Dotace se samozdřejmě daní. Snad stačí příklad, že to bylo několikrát napsáno v časopise Včelařství od právničky ČSV. Při vydávání dotací Vás na povinost zdanění upozorňují.
Tonda.

>dneska jsem se ptal danoveho poradce, a bylo mi zdeleno, ze dotace se do dan.
priznani neuvadi - neni to prijem ke zdaneni.Je to davka, v nasem pripade na
cukr, a pocita se stim, ze se utrati.

Janu Cervenkovi-dotace je nedanovy prijem,ktery se do zisku nezapocitava a je pouze veci vcelare na co ji vyuzije.Pokladni doklad,.ktery obdrzel pri nakupu cukru da samozrejme do nakladu v ucetnictvi,pokud uvadi v prijmech trzby za med.

Dne čt 11. prosinec 2003 16:14 V.Banýr napsal(a):

> přiznání jen při počtu 30 včelstev.protože s dotací a/150 Kč by se dostal
> na příjem 20000.Anyní příklad:1)Včelař nemá podle § 10 jiný příjem než od

Dobry den,

dneska jsem se ptal danoveho poradce, a bylo mi zdeleno, ze dotace se do dan.
priznani neuvadi - neni to prijem ke zdaneni.Je to davka, v nasem pripade na
cukr, a pocita se stim, ze se utrati.Potom samozrejme takovyto cukr,
zaplaceny z dotace, nelze dat do nakladu.Ja osobne danim as tak dobre
nerozumim, a sam jsem dotaci v minulosti jako prijem uvadel.

--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Nové články:
===========

Kalendárium - prosinec:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003121202

S pozdravem
redakce

Nové články:
===========

Zatmelení česna jako ochrana včelstva před nepřáteli:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003121201

S pozdravem
redakce

V.B
> Autor článku si zřejmě odvodil,že když příjem od 40 včelstev bude pevně
> stanoven 500*40 , 20000Kč,nebude muset včelař podávat daňové přiznání.Pokud
> nebude mit ale žádný jiný příjem podle § 10.Autor bude mít pravdu pokud se
> ještě v zákoně neojeví slůvko nejméně 500 Kč.Slůvko nejméně v článku nebylo
> a tak budeme-li vycházet z toho,že tam ani nebude,vznikne

Není v zákonu, který ostatně sněmovna schválila a Klaus podepsal.

S pozdravem

Lněnička

Přátelé, mohl by se někdo, kdo včelaří v nízkých nástavcích, trochu rozepsat na téma technologie včelaření v tomto typu úlu? Hlavně by mě zajímalo, jestli se opravdu dá v praxi použít metoda manipulace s celými nástavky (bez listování rámky), odebírání plných medníků bez vytahování a prohlížení rámků, používání výkluzů nebo vyfukovačů apod.

Michal

Vážení a milí,
spolu s přátelskými pozdravy dávám na vědomí, že na úterý 16. prosince v 18 hodin plánuje Brno-střed přednášku Dr. Ing. Antonína Přidala z Mendlovy zemědělské univerzity na téma "Práce se včelami na jaře". Místo - budova Československého červeného kříže (zastávka tramvaje do Kr.Pole na konci Lužánek a šikmo přes křižovatku - je červenobíle malovaná). Jde se do Prvního poschodí.
Zveme srdečně všechny zájemce.
Vladimír Ptáček

> na webu www.vcely.or.cz/files je nov PDF soubor od Oldy jak m it
> velikost bun k

1. nejedna se o plastovy bunky, ale o jakykoliv

2. soubour se jmenuje cellsize.pdf a je kolem +100 kilo velikej

\vov

Zmiňovaný článek o daních jsem V Právu četl několikrát.
Tak jak bylo napsáno:1) Částka příjem pro povinnost dávat dle § 10 daňové přiznání,se zvyšuje z 10 tisíc na 20 tisíc Kč. 2) Nově se upravuje příjem ze včelstev tak,že příjem z 1 včelstva se pevně stanovuje na 500Kč.Nevstahuje se na zem. činnost registrovanou jako živnost § 7.
Zde upozorňuji: příjem není zisk a příjem se také nezdaňuje. Výše příjmu je jen rozhodující pro povinnost podat daňové přiznání.Zdaňuje se jenom zisk,to je rozdíl mezi příjmem a vydáním a to částkou od 15 do 32 % podle toho jek velký byl souhrn příjmů celkem podle ostatních paragrafů a to podle tabulky.
Autor článku si zřejmě odvodil,že když příjem od 40 včelstev bude pevně stanoven 500*40 , 20000Kč,nebude muset včelař podávat daňové přiznání.Pokud nebude mit ale žádný jiný příjem podle § 10.Autor bude mít pravdu pokud se ještě v zákoně neojeví slůvko nejméně 500 Kč.Slůvko nejméně v článku nebylo a tak budeme-li vycházet z toho,že tam ani nebude,vznikne následující.1)Zákonodárce neměl v úmyslu osvobodit od daně všechny včelaře do 40 včelstev.2)Dodatečně bude muset být upřesněno jestli dotace a prodej medoviny patří do oněch 500 Kč a nebo tvoří samostatný příjem podle § 10.Pokud by dotace samostatný příjem tvořily,včelař by nemusel podávat přiznání jen při počtu 30 včelstev.protože s dotací a/150 Kč by se dostal na příjem 20000.Anyní příklad:1)Včelař nemá podle § 10 jiný příjem než od včel,do 20000,Dańové přiznání nepodává. 2)Včelař má mimo příjem od včel 12000 Kč ještě další příjem 8000 Kč ,dańové přiznání rovněž nepodává.3) Včelař má mimo příjmu od včel 12000,ještě jiný příjem podle § 10 a to 9000 Kč,celkem 21000,dáňové přiznání podává.Pokud to bude jen za zemědělskou činnost,může použít variantu 50% nákladů,a vykáže zisk 10500 Kč, nebo náklady vykáže ve skutečné výši a v tom případě mohou prokazatelné náklady dosáhnout výše příjmů a pak by také dań neplatil.Tuto variantu doporučuji uplatňovat jen s odbornikem.Posunutí hranice příjmů na 20000 Kč je jistě pokrok, který dosti malým včelařům umožní lepší ekonomický efekt,pokud však nebudou mít ještě další příjem podle § 10.Přirovnávání se švestkami není možné,jde o něco jiného.Nejsem právník ani daň.poradce.Moje názory jsou jen podle skušeností.

V.Banýr

Zdravím včelaře

na webu www.vcely.or.cz/files je nový PDF soubor od Oldy jak měřit
velikost buněk




J. P. B.

Dovolím si pár slov.

Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout", tedy
vymyslet daňový únik. A to v okamžiku, kdy nejsou přesně vysvětleny
základní věci kolem daní všeobecně a kolem "daně ze včel" už vůbec ne.
Takhle se nedá argumentovat. To je podobné, jako palcový článek v
novinách "Do důchodů možná až v 73 letech". Daňová problematika je tak
složitá, že si alespoň základní vysvětlení vyžaduje a na to tu není
místo. Bohužel ale pak bude konference zavalená rozhořčenými dopisy. Mně
se v té souvislosti líbí reakce P. Lokvence, protože je z ní znát, že se
problematikou zabývá a asi o tom i něco ví.

Asi by se v té věci měl více angažovat svaz, spíše pokud jde o
vysvětlování, ale nejsem členem, tak nevím jaké informace na schůzích
dostali.

Zdraví PP.


Jan Čáp napsal(a):


>>naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
>>práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.
>
>
> Takovéhle 'lobování' mi připadá jako medvědí služba. Už jen škoda na právnim
> vědomí (klička místo jasně deklarovaného zájmu státu zvýhodnit včelaře) je
> větší než výsledná 'podpora' včelařství. Navíc je to jako způsob zdanění
> nebezpečný precedens (viz už zmíněné švestky).
>
> Honza Čáp
>
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

> Nejde o to, že je brán výnos z jednoho včelstva minimálně 500, ale je do
> 40 včelstev považován za maximální a proto se vejde do příslušných 20
> tisíc Kč. Takže majitel do 40 včelstev neplatí z výnosu ze včel daň. To
> je hlavním důvodem proč to tam je. Takže to není pro včelaře ztížení ale
> naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
> práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.

Takovéhle 'lobování' mi připadá jako medvědí služba. Už jen škoda na právnim
vědomí (klička místo jasně deklarovaného zájmu státu zvýhodnit včelaře) je
větší než výsledná 'podpora' včelařství. Navíc je to jako způsob zdanění
nebezpečný precedens (viz už zmíněné švestky).

Honza Čáp

Jan Čáp napsal(a):

>
> A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře, že
> ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky nějakej
> je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).
>
> Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo
> ..
>
> Honza
>
>
Nejde o to, že je brán výnos z jednoho včelstva minimálně 500, ale je do
40 včelstev považován za maximální a proto se vejde do příslušných 20
tisíc Kč. Takže majitel do 40 včelstev neplatí z výnosu ze včel daň. To
je hlavním důvodem proč to tam je. Takže to není pro včelaře ztížení ale
naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.

S pozdravem

Lněnička

Josef Blinka napsal(a):

> OV
>
> Blinka
>
>
Tak to byl čistě jejich výmysl. Někteří lidé, pokud to není na
vytištěném formuláři a napsáno rukou, tak to neberou. Ze strany
Sekretariátu ÚV ČSV nejsou pochopitelně naprosto žádné námitky proti
použítí formulářů, pocházejících z programu ZOE. Nikomu ani nevadí
formuláře, které si někdo udělá v Excelu, pokud obsahují všechny údaje,
které jsou v originálních formulářích. Jediné problémy bývávaly v době,
když byl příspěvek na proces zazimování a dotace D1 a někteří chytří
funkcionáři si udělali vlastní formulář, který sdružoval obě částky a
nebylo jim možno vysvětlit, že formulář na podpisi pro dotaci je dílem
ministerstva a že u dotací platí "čí chleba jíš, toho píseň zpívej".

S podravem

Lněnička

S tím ovšem nelze nesouhlasit. Leda kdyby bylo možné zvolit alternativu :
paušál (500,- na včelstvo) nebo skutečnost. Podobně jako volba: skutečné
náklady nebo 50% příjmů u prokazování nákladů při příjmech ze zemědělské
činnosti. Což ale asi nepůjde, protože by to popíralo samotný účel nařízení
:-)!
PS.: To už vyšlo jako platný dokument, nebo to je dosud ve stavu jednání?

> > Aha! Tak si myslím, že se tedy asi plašíme zbytečně.
>
> Jak se to vezme. Problém není jestli se člověk vleze nebo nevleze do
> nějakého pásma, ale v principu zdanění. Kdyby se analogicky přistupovalo k
> ovoci, dejme tomu švestkám, tak by člověk co má na zahradě 3 švestky musel
> platit spotřební daň ze 3 litru slivovice, bez ohledu na to, jestli:
>
> * se urodilo nebo ne
> * sklidil úrodu nebo ne
> * pálil nebo ne
> * zvrhnul se mu kvas nebo ne
> * atd.
>
> Prostě princip je neprosto otřesný - zdanění ne skutečného, ale
> potenciálního teoretického příjmu!
>
> Honza

> Aha! Tak si myslím, že se tedy asi plašíme zbytečně.

Jak se to vezme. Problém není jestli se člověk vleze nebo nevleze do
nějakého pásma, ale v principu zdanění. Kdyby se analogicky přistupovalo k
ovoci, dejme tomu švestkám, tak by člověk co má na zahradě 3 švestky musel
platit spotřební daň ze 3 litru slivovice, bez ohledu na to, jestli:

* se urodilo nebo ne
* sklidil úrodu nebo ne
* pálil nebo ne
* zvrhnul se mu kvas nebo ne
* atd.

Prostě princip je neprosto otřesný - zdanění ne skutečného, ale
potenciálního teoretického příjmu!

Honza

Aha! Tak si myslím, že se tedy asi plašíme zbytečně. Povinnost podat daňové
přiznání ještě neznamená daň také skutečně platit. Mívám kolem 30. včelstev.
Osobně podávám jako invalidní důchodce poctivě vypracovaná daňová přiznání
každý rok a ještě nikdy jsem ale daň platit nemusel, protože je rozdíl mezi
příjmem a ziskem a zisk se vždy vešel do výše nezdanitelných částek. A
příjmy byly vždy vyšší, než 500,- Kč na včelstvo, takže využití této "taxy"
by pro mne bylo výhodou. Daňové přiznání nakonec stejně tak jako tak
podávat musím - vždyť se do příjmů započítávají i státní dotace.
S pozdravem
Petr Lokvenc

lokvenc.petr/=/volny.cz
----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 11, 2003 9:56 AM
Subject: Re: Stacirna medu - daně


> Ta informace je z Prava - rozhovoru s reditelem odboru dane z príjmu
> fyzických osob ministerstva financí (Petr Pelech) na téma Novela zákona o
> dani z príjmu.
>
> mimo jiné se tam píše:
>
> Napríklad se zvýsí cástka tzv. prílezitostných príjmu, které jsou
osvobozeny
> od dane, a to z dnesních 10 000 na 20 000 korun. Mezi ne patrí napríklad
> príjmy z prodeje ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky, odmena za pomoc
> sousedovi, z prílezitostného pronájmu movitých vecí. "Nemuze ale jít v
> zádném prípade o príjmy ze zivnosti, z pronájmu nemovitostí ci príjmy
> samostatne hospodarícího rolníka," upozornil Pelech.
> V této souvislosti novela nove ocenuje príjmy vcelare - jedno vcelstvo
> cástkou 500 korun. "Vcelar tedy nebude platit zádnou dan, jestlize má
> maximálne 40 vcelstev a nebude mít príjmy z jiné prílezitostné cinnosti."
>
> Honza
>
>
>
>

> Jako zisk, nebo jako příjem? Protože
> těch 500 představuje zhruba 5 kg medu a to zase tak mnoho není.

Asi jako příjem (viz předchozí citace). Když vemu v úvahu úřední logiku,
odpovídá to statisticky vykazovanému průměrnému výnosu ze včelstva (10 kg)
krát průměrná výkupní cena (50 Kč) - tedy snaha zdanit všechno o čem se může
úředník "oprávněně" domnívat že existuje. No a hlídat počet včelstev je
pochopitelně snažší než prodej medu.

Další viz můj příspěvek "Tak nám zdanili včely" z 22.11.2003, podrobnosti a
přesnou citaci zákona jsem zatím nehledal.

Honza

Ta informace je z Prava - rozhovoru s reditelem odboru dane z príjmu
fyzických osob ministerstva financí (Petr Pelech) na téma Novela zákona o
dani z príjmu.

mimo jiné se tam píše:

Napríklad se zvýsí cástka tzv. prílezitostných príjmu, které jsou osvobozeny
od dane, a to z dnesních 10 000 na 20 000 korun. Mezi ne patrí napríklad
príjmy z prodeje ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky, odmena za pomoc
sousedovi, z prílezitostného pronájmu movitých vecí. "Nemuze ale jít v
zádném prípade o príjmy ze zivnosti, z pronájmu nemovitostí ci príjmy
samostatne hospodarícího rolníka," upozornil Pelech.
V této souvislosti novela nove ocenuje príjmy vcelare - jedno vcelstvo
cástkou 500 korun. "Vcelar tedy nebude platit zádnou dan, jestlize má
maximálne 40 vcelstev a nebude mít príjmy z jiné prílezitostné cinnosti."

Honza

Dne čt 11. prosinec 2003 07:01 Jan Čáp napsal(a):

> A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře,
> že ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky
> nějakej je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).
>
> Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo

Dobry den,
mohl by jste byt presnejsi, primo v jakem zakonu, nebo vyhlasce se toto pise?
Je tam nejak definovan rozdil mezi produkcnim vcelstvem a oddelkem ?

Honza

Jak je to, prosím, formulováno přesně? Jako zisk, nebo jako příjem? Protože
těch 500 představuje zhruba 5 kg medu a to zase tak mnoho není.

...
> A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře,
že
> ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky nějakej
> je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).
>
> Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo
> ..
>
> Honza

> Svatá pravda, jedna paní mi povídala, že zdanění podléhají i naturální
zisky,
> tedy zřejmě i nepradaný med v konvích. Možná dokonce i nevytočený med
> v úlech - je to chyba včelaře, že ho nevytočí ne? Kdoví kam až
> daleko daňoví inspektoři v budoucnu půjdou?

A je to ještě horší - od příštího roku platí, nejen "je to chyba včelaře, že
ho nevytočí", ale je paušálně stanoveno, že tam k vytočení vždycky nějakej
je (ocenění zisku ze včelstva zákonem na min 500,- ročně).

Už jsem o tom psal, ale pro samej polystyren/nepolystyren to uplně zapadlo
..

Honza

Prvě jsem aktualizoval seznam filmů na www.sweb.cz/jjvcela:
LOM - seminář na téma zakládání komerčních včelařských farem.
Zdravím Honza

OV

Blinka


> Předsednictvu čeho? OV nebo ÚV ?
>
> Pokud ÚV, tak se zeptám MVDr. Peroutky nebo RNDr. Šmieda o co šlo. Pokud
> se jedná o OV tak nevím.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>
>

> To ještě nikde neuvádíte, žemed je sám osobě desinfekční prostředek. Dokáží
> vnšm pršžít jen bakterie způsobující choroby včel. Ty jsou zase neškodné pro
> člověka .

A co botulismus??? Pravda, ten zrovna s hygienou vytáčení nesouvisí...

> > Vidím v tom jen daňové důvody, aby veškerý prodej byl evidován a podléhal
Svatá pravda, jedna paní mi povídala, že zdanění podléhají i naturální zisky, tedy zřejmě i nepradaný med
v konvích. Možná dokonce i nevytočený med v úlech - je to chyba včelaře, že ho nevytočí ne? Kdoví kam až
daleko daňoví inspektoři v budoucnu půjdou?

Vita Vydra
home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra
----- Original Message -----
From: Mensik Josef <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2003 10:59 PM
Subject: Re: Stacirna medu

Dík ze podrobný popis technologie, odzkoušel jsem to a funguje to, snat jen tlouštka mezistěn je trochu větší než bych si představoval, ale nejspíš to bude otázka určité praxe.

ze strany svazu jistě - můj dotaz směřoval na podporu státu - respektive ministerstva

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Frantisek Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
Datum: středa, 10. prosince 2003 v 8:23 dop
Předmět: vcelari po povodnich

>
> Na poslednim zasedani UV CSV nas informovala
> mgr. Machova, ze vsechny pozadavky na
> svepomocny fod v souvislosti s povodnemi
> jsou v plne vysi vyrizeny.
> Frantisek Rousek
>
>
>
>
> ahoj,
>
> zda se mi to a nebo vcelari postizeni
> povodnemi byli ministerstvem v tichosti
> odlozeni do nejakeho zapraseneho ( zapraseny
> od slova prach :-) ) supliku ?
> mate nekdo nejake informace ?
>
> Nezbeda Martin
> (alias nezmar)
>
>
>

Jsem na rozpacích,co chtěl vlastně autot říci,i když se to závěrem článku snaží vysvětlit.
Používá-li slovo nepravidla,tak to znamená,že pravidla jsou to,co hlásají dle něho kapacity a tak proč je u toho slovo plebejské,když je zřejmé,že takovým spůsobem včelaří i on sám.Nebo snad chtěl autor oslovit sám sebe? Pokud by ale chtěl vyjádřit to,co asi myslel,tak by to muselo být napsáno jinak.Ale takhle to stačí.

Hezké svátky. V Banýr

Na poslednim zasedani UV CSV nas informovala mgr. Machova, ze vsechny pozadavky na svepomocny fod v souvislosti s povodnemi jsou v plne vysi vyrizeny.
Frantisek Rousek




ahoj,

zda se mi to a nebo vcelari postizeni povodnemi byli ministerstvem v tichosti odlozeni do nejakeho zapraseneho ( zapraseny od slova prach :-) ) supliku ?
mate nekdo nejake informace ?

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

>
> PS.: Na nedávném předsednictvu kritizovali našeho předsedu
> (a ještě další 2), že pro vyplacení dotací jsme použili
> seznamy vytištěné z programu ZOE, místo oficiálních
> tiskopisů, zaslaných s Oběžníkem z Prahy. Nevíte někdo něco
> bližšího? Jak to proběhlo u vás? Proč bych musel zdlouhavě
> ručně vypisovat nějaké seznamy, když mi to po několika
> kliknutích vyjede z tiskárny? Prozatím si nedělám žádné
> závěry, protože nevím nic konkrétního, ale když mi to
> předseda říkal, vzpomněl jsem si na debatu, která tady
> proběhla ohledně digitální podoby Včelařství.

Předsednictvu čeho? OV nebo ÚV ?

Pokud ÚV, tak se zeptám MVDr. Peroutky nebo RNDr. Šmieda o co šlo. Pokud
se jedná o OV tak nevím.

S pozdravem

Lněnička

ahoj,

zda se mi to a nebo vcelari postizeni povodnemi byli ministerstvem v tichosti odlozeni do nejakeho zapraseneho ( zapraseny od slova prach :-) ) supliku ?
mate nekdo nejake informace ?

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Omlouvám se za předchozí příspěvek, uklepl jsem se.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda" <olda.vancata/=/quickent.se>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 11:21 PM
Subject: Re: Zimovat studen nebo teple?


> > Mne toto reseni pripomina zimovani v izolovanem vcelniku. > Pokud bych
ho
> ale tam, kde vcelarim ja, nasadil drive nez > tak v lednu, stal by se i
> optimalnim mistem pro zimovani > mysi. A to by pro vcely nebylo zrovna
> optimalni.
>
> Neni to otazka spravny "protimysi" konstrukce?
>
> \vov

To by bylo něco!
Přimlouval bych se ale, aby byla možnost zvolit buď všechno abecedně
nebo po obvodech.

PS.: Na nedávném předsednictvu kritizovali našeho předsedu (a ještě
další 2), že pro vyplacení dotací jsme použili seznamy vytištěné z programu
ZOE, místo oficiálních tiskopisů, zaslaných s Oběžníkem z Prahy.
Nevíte někdo něco bližšího? Jak to proběhlo u vás? Proč bych musel
zdlouhavě ručně vypisovat nějaké seznamy, když mi to po několika
kliknutích vyjede z tiskárny?
Prozatím si nedělám žádné závěry, protože nevím nic konkrétního, ale když
mi to předseda říkal, vzpomněl jsem si na debatu, která tady proběhla
ohledně digitální podoby Včelařství.

Zdraví Josef


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 10:03 PM
Subject: Prográmek


Pokud někoho z vás čeká vyplňování formulářů "Seznam včelařů žádajících o
podporu na obnovená včelstva ..." a uvítali byste prográmek, který to udělá
za vás, dejte mi vědět, dotvořil bych ho do podoby použitelné pro všechny a
dal na web.

Prográmek vytáhne databázi včelařů z programu ZOE a po doplnění počtu
obnovených včelstev vytiskne kompletní sestavu formulářů, rozdělenou po
obvodech.

Michal

> Mne toto reseni pripomina zimovani v izolovanem vcelniku. > Pokud bych ho ale tam, kde vcelarim ja, nasadil drive nez > tak v lednu, stal by se i optimalnim mistem pro zimovani > mysi. A to by pro vcely nebylo zrovna optimalni.

Neni to otazka spravny "protimysi" konstrukce?

\vov

Ty problémy s kondenzačními zónami jsou podobné u uteplených úlů i
uteplených bytů. V architektuře je takové řešení běžné, říká se tomu
odvětrávaná fasáda, odvětrávaná izolace apod.

Mně toto řešení připomíná zimování v izolovaném včelníku. Pokud bych ho ale
tam, kde včelařím já, nasadil dříve než tak v lednu, stal by se i optimálním
místem pro zimování myší. A to by pro včely nebylo zrovna optimální.

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 05, 2003 12:40 PM
Subject: Re: Zimovat studen nebo teple? - pou enĄ z historie


> Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
> dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
> vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
> tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
> mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
> celni a zadni strane.
>
> TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.
>
> Ja jsem to zkousel dva roky na dvou ulech a nikdy jsem tak suchy uly
> nevidel. Protoze ten kryt byl lehkej tak jsem tem polystyren zadelal
> do "bedny" z preklizky. A po dvou letech jsem toho musel nechat,
> protoze mezi preklizkou a polystyrenem se zalibilo mravencum a tim
> padem jsem mel uly prikryty mravenistem.
>
> \vov

Pokud někoho z vás čeká vyplňování formulářů "Seznam včelařů žádajících o podporu na obnovená včelstva ..." a uvítali byste prográmek, který to udělá za vás, dejte mi vědět, dotvořil bych ho do podoby použitelné pro všechny a dal na web.

Prográmek vytáhne databázi včelařů z programu ZOE a po doplnění počtu obnovených včelstev vytiskne kompletní sestavu formulářů, rozdělenou po obvodech.

Michal

Na problematiku použití slámy ( především ve vztahu k ekologicky
akceptovatelnému stavebnictví ) považuji v současnosti za nejzkušenějšího
znalce Víťu Vydru ( škoda, že se už delší čas neozval ).
Z vlastní zkušenosti mohu sdělit pouze:
na výrobu úlů je vhodná pouze sláma ručně mlácená, nebo nemlácená, ale
především bez klasů. Z kombajnu je nepožitelná. Vodo a vlhkupropustnou
tepelnou izolaci tvoři rohož ze svazků dutých stébel a mezer mezi stébly ve
svazku. Nerozdrcená stébla nejsou hygroskopická, spíš vlhkost odpuzují.
Rohož musí být alespoň 5 cm tlustá.
Ze svazků slámy velikosti hrsti ( střídavě tlustší a tenčí konce ) se v lisu
šily speciální jehlou rohože. Podrobný postup je popsán např. na mých
bohužel a mou vinou dlouho spících ) http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
Nemyslím, že by to někdo hned uchopil jako návod pro výrobu. Je to jen
historie, ale možná by stálo za pokus to trochu inovovat. Možná. Ale
velkovýrobní postupy si moc představit neumím.
Ve Včelařství asi před rokem či dvěma opravdu někdo inzeroval, že vyrábí
slaměné rohože.

Při volném celoročním umístění " pod širákem " údajně vydrží sláma téměř
tolik, jako dřevo. Hmyz ( především mravenci ), ani hlodavci či ptáci si
slámy vůbec nevšímají, pokud v rohoži není zapomenutý byť jen zbytek klasu.
S venkovním umístěním však osobní zkušennost nemám. U nás i v rodině bývalé
manželky se vždy včelařilo ve včelínech. Dobře ušité rohože ze slámy vydrží
v provozu desítky let ( ty které dosud užívám pro své čejkováky si můj děda
šil ve druhé světové válce ). Mám jich ještě asi 30 ks, ale z některých už
přecejen opadává slaměná drť .

A poškozená slaměná rohož se dá slušně zkompostovat - tedy ekologicky
zlividovat.

Víc mne k tomuto tématu momentálně nenapadá.

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Ing. Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 4:05 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
> technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
> hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
> nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v
rádiu.
> Staví se to snad někde u Blanska.
> Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
> steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
> Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> > Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle
něho
> > používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
> sklízená
> > ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
> >
> > Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
> kombajnem,
> > prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
> >
> > Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> > Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky
z
> > obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a
jsou
> > částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení
domů.
> > Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
> moc
> > použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
> >
> > Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou
až
> 2
> > metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> > uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> > tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
> >
> > R. Polášek.
> >
> > Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> > ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí
byl
> > na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> > dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> > Subject: Re: Ulova otazka
> >
> >
> > > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
> dal
> > > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> > venku
> > > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> > >
> > > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková
sláma
> > co
> > > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí
a
> > > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
> mlácená
> > > cepem a nikoli mlátičkou.
> > >
> > > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se
dnes
> > > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
> stéblo,
> > > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
> samo
> > o
> > > sobě.
> > > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> > :o)....
> > > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
> cepem
> > > :o)
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Zdravím
Myslím, že můžu jedeno z přání vyřešit. Tady už ho vyřešili jiní přede mnou. Zasítujte si dno úlu po celém půdorysu a pod něj dejte podložku. Mám to takto u poloviny úlů a funguje to dobře. Spad se kontroluje bez otevření úlu. Vytáhnu podložku. Jinak souhlasím s tím, že žádný úl není ideální nebo nejlepší. Každý je jiný. Ale v některých bych nevčelařil ani za nic.

Ať to bzučí (na jaře)

Riči

U těch ekopanelů a konstrukce ekodomů je ale trošku jiná stavební
technologie. Vlastně to tak jak je to sestavené nemůže navlhnout a
hnít.Nedostane se k tomu zvenku voda a ta z vysrážené páry zevnitř je zase
nějakou technologií vysušena . Nevím přešně jak... zaslechl jsem to v rádiu.
Staví se to snad někde u Blanska.
Ale pokud by se z toho dělal úl, tak by to asi mělo být tak aby to z toho
steklo. Tam se s nějakou vlastní cirkulací uvnitř stěny nedá počítat :o).
Princyp doškové střechy je taky docela starý :o)

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 3:46 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
> Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
> používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně
sklízená
> ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.
>
> Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za
kombajnem,
> prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.
>
> Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
> Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
> obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
> částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
> Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly
moc
> použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.
>
> Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až
2
> metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
> uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
> tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.
>
> R. Polášek.
>
> Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
> ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
> na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
> dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
> Subject: Re: Ulova otazka
>
>
> > TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se
dal
> > vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> > Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
> venku
> > na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
> >
> > Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
> co
> > se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> > teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě
mlácená
> > cepem a nikoli mlátičkou.
> >
> > Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> > pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> > Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to
stéblo,
> > pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už
samo
> o
> > sobě.
> > Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
> :o)....
> > Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit
cepem
> > :o)

Zralá nebo přezrálá sláma je tvrdá ale křehká. Před pár lety byl ve
Včelařství článek o výrobě rohoží na uteplení. Na rohože se má podle něho
používat sláma z nezralého obilí, ta zřejmě křehká není, přirozeně sklízená
ručně. Asi ale rychleji hnije a více láká hmyz.

Z cenového hlediska a dostupnosti by byla nejlepší běžná sláma za kombajnem,
prosetá na pletivu od drobných úlomků a slisovaná.

Jinak vysokotlakým lisováním slámy, bez pojiva, se vyrábějí takzvané
Ekopanely. Podle článku na stavba.tvůjdům.cz jsou to 6 cm silné desky z
obou stran polepené papírem. Dají se opracovávat nástroji na dřevo a jsou
částečně odolné vlhkosti, protože se používají i na vnější obložení domů.
Budou mít nejspíše ale podobné vlastnosti jako dřevotříska, takže na úly moc
použitelné nebudou, nevím, nemám s nimi praktické zkušenosti.

Na uteplivky by mohl být dobrý přírodní materiál orobincové listy. Jsou až 2
metry dlouhé, široké až 1,5 centimetru a tlusté do 2 milimetrů. Vysušené
uvnitř obsahují prázdné cca milimetrové komůrky a díky tomu velmi dobře
tepelně izolují. Ale jsou příliš jemné, včely by je asi vykousaly.

R. Polášek.

Ještě trochu související zpráva. ČEZ díky zvýšené výkupní ceně za
ekologickou elektřinu začal vykupovat dřevní štěpku. Zatímco dříve jí byl
na trhu přebytek, nyní je jí nedostatek. Ze štěpky se vyrábí sololit,
dřevotříska, hobra atd a dá se čekat, že cena těchto materiálů stoupne.

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2003 1:32 PM
Subject: Re: Ulova otazka


> TO by bylo ohdně zajímavé a asi by to vyšlo i levně. V podstatě by se dal
> vyrobit i slaměný Langstroth :o)!
> Nakonec se přece do rámu může vsunout stěny vyrobena jako rohož někde
venku
> na lisu a sešitá klasicky jako slaměná rohož.
>
> Problém ale je, kde sehnat tu slámu. Podle toho co vím, tak taková sláma
co
> se používala na rohože (táta kdysi vyrobil něco jako rohože na zakrytí a
> teplého pařeniště v brzkém jaru) sláma režná, a to dlouhá a ještě mlácená
> cepem a nikoli mlátičkou.
>
> Rež (žito) měla dlouhé stéblo a je tvrdá a odolná. Nevím, jestli se dnes
> pěstují odrůby s dlouhým stéblěm.
> Navíc mlátičky a kombajny to stéblo polámou a rozšmelcují. Asi to stéblo,
> pokud bylo celistvé a neporušené, bylo pevné a odolné proti počasí už samo
o
> sobě.
> Na těch rohožích co si pamatuju povolili spíš provázky než ty rohože
:o)....
> Nevím kde by si to dalo dnes sehnat a komu by se chtělo to vymlátit cepem
> :o)

> A jsou n jaké doporu ené rozm ry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí
> ?

1,5-2 cm

\vov

A jsou nějaké doporučené rozměry vzduchové mezery mezi úlem a krabicí ? Atd.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Tady se na to divala fakulta architekrury na univerzite v Lundu a
> dosli ka zaveru ze je nejlepsi povazovat ul za balon naplnenej teplym
> vlhkym vzduchem. Pochopitelne ze ta vlhkost musi nekde kondenzovat. A
> tak udelali polostyrenovej kryt kterej se postavi pres ul (vzduchova
> mezera mezi ulem a krytem) a styk s okolim je pomoci dvou sterbin na
> celni a zadni strane.
>
> TIM SE KONDENZACNI ZONA DOSTANE POD UROVEN CESNA A TIM PADEM MIMO UL.